Přeskočit navigaci Úvodní stránka | O projektu | Redakční rada | Napsali o nás | Kontakt | RSS
 

SKG

SKG - selektivní koronarografie - je kontrastní rentgenologické vyšetření věnčitých (koronárních) tepen, zásobujících srdce. Používá se při podezření na zúžení nebo uzávěr věnčitých tepen. Hlavním důvodem vyšetření je ischemická choroba srdeční (námahové bolesti na hrudi, infarkt myokardu).

K čemu je?

Koronarografie ukáže:
  • průběh a průsvit věnčitých tepen,
  • lokalizaci zúžení nebo uzávěru,
  • počet a umístění postižených tepen,
  • významnost zúžení.

Výsledek vyšetření umožní naplánovat další léčebný postup. Pro zprůchodnění ucpaných tepen a znovuobnovení dostatečného zásobení srdce se rozhoduje mezi chirurgickým zákrokem (koronární by-pass), katetrizačním zprůchodněním (angioplastika) a farmakologickou léčbou (rozpuštění sraženiny, stabilizace aterosklerotického plátu). Včasným odhalením kritického zúžení věnčitých tepen a zahájením příslušné léčby může koronarografie zachránit život. Provádí se i před každým plánovaným chirurgickým výkonem na srdci a jeho cévách.

Jak to probíhá?

Při vyšetření leží pacient na lůžku na zádech pod pohyblivým ramenem rentgenu. Na hrudník jsou mu připevněny elektrody pro snímání EKG. Na prst dostane klip sledující nasycení krve kyslíkem. Do žíly na paži dostane kanylu, která umožní případné podání léků nebo infuzi. Vlastní vyšetření začíná přípravou místa vstupu pro katétr (nejčastěji tříslo, ale někdy i paže nebo předloktí) a aplikací malého množství místně znecitlivující látky. Potom lékař pomocí zvláštní jehly napíchne příslušnou tepnu a vsune do ní katétr. Proti krevnímu proudu jej posunuje až k odstupu věnčitých tepen z aorty a aplikuje kontrastní látku. Aktuální pozici katétru a stav tepen kontroluje pomocí rentgenu.

Vyšetření není bolestivé. Díky místnímu znecitlivění se nemusíte bát ani bolesti při napichování tepny. Aplikace kontrastní látky může vyvolat pocit tepla. Stačí jen klidně ležet a na vyzvání občas zadržet dech. Celé vyšetření i s přípravou trvá 30 až 60 minut.

Co to řekne/ukáže?

Normální věnčité tepny nejeví známky zúžení. Na snímku se zobrazí jako plné tmavé čáry. Při pokročilé ateroskleróze může dojít k jejich zúžení nebo úplnému uzávěru. Projeví se to ztenčením obrazu tepny nebo úplným přerušením postupu kontrastní látky za uzávěr.

Kde se vyšetřuje?

Koronarografie se provádí na specializovaných kardiologických odděleních velkých nemocnic. K jejímu provedení je nutný speciálně vybavený angiografický sál (angiolinka).

Jak se připravit?

Koronarografie patří mezi invazivní zákroky. Zasahuje do těla a je spojena s určitými riziky. Proto se obvykle provádí za krátkodobé hospitalizace. Na vyšetření půjdete nalačno. Katétr se do těla zavádí nejčastěji stehenní (nebo vřetenní) tepnou. Pro lepší přístupnost vám sestra nebo sanitář vyholí tříslo (nebo předloktí). Vyšetření se provádí pomocí kontrastní látky podávané do tepny. Její podání může v některých případech vyvolat alergickou reakci. Informujte lékaře, pokud jste podobnou komplikaci už někdy v minulosti zažili.

Po výkonu musíte přísně dodržovat minimálně šestihodinový klid na lůžku. Místo vpichu v třísle budete mít pevně zavázané a zatížené pytlíkem naplněným pískem. Můžete vykonávat jen mírné pohyby na posteli. V žádném případě nesmíte vstávat a chodit (ani na toaletu)! Po 24 hodinách od vyšetření již můžete klidně vstát a chodit. V případě vyšetření skrze vřetenní tepnu je režim volnější.

PORADNA

Dotaz:

dobry den mam 24 rokou , potrebujem vasu pomoc, som hlboko zalubena a asi som mala myokardicky ...

Odpověď:

...

Vstup do PORADNY

 

VIDEO

 

Koronární bypass

Cílem operace je zajistit dostatečný přísun krve pro srdeční sval, zlepšit tak jeho funkci a snížit riziko náhlé smrti (infarktu myokardu).



Koronární bypass

Zobrazit VIDEO ARCHIV

DATABÁZE ODBORNÍKŮ