Přeskočit navigaci Úvodní stránka | O projektu | Redakční rada | Napsali o nás | Kontakt | RSS
 

Péče o rány

Památkou na provedený chirurgický výkon je jizva. Na jejím vývoji a vzhledu se podílí několik faktorů. Některé můžete ovlivnit i vy.

Kde je čekat?

K srdci uloženému v hrudním koši přistupuje chirurg jeho otevřením. Před ukončením výkonu jej opět uzavírá. Hrudní kost je spojena drátěnými stehy, podkoží a kůže vstřebatelným nebo nevstřebatelným šicím materiálem. Po klasické operaci zůstává jizva ve střední části hrudníku v délce cca 25–30 cm. Některé druhy srdečních operací využívají odlišný přístup. V takových případech zůstává kratší jizva pod levým nebo pravým prsem.

K přemostění koronárních tepen (srdečnímu by-passu) se používá povrchová žíla z dolních končetin (vena saphena magna) nebo vřetenní tepna z předloktí (arteria radialis). Po jejich odběru zůstanou jizvy na vnitřní straně bérce a/nebo stehna nebo na předloktí.

Jak se hojí?

Vlastní hojení ran probíhá obvykle v několika plynule na sebe navazujících a částečně se i překrývajících fázích. První fáze začíná již v okamžiku řezu skalpelem. Organizmus na poranění reaguje odstartováním mechanizmů způsobujících zástavu krvácení z drobných cév. Do poranění tkáně putují krevní buňky připravené čistit ránu od zbytků tkáně, případných bakterií a cizorodého materiálu. Zašitím rány hojení nekončí.

Po několika málo dnech přechází rána do další fáze hojení. Působky uvolněné z krevních buněk stimulují poraněnou tkáň k hojení. V ráně se množí buňky zajišťující pevnější spojení jejích okrajů. Tvoří se nové drobné cévy zajišťující průtok krve ránou. Přibližně 7. až 8. den nastupuje konečná fáze hojení rány, vyvíjí se jizva. Postupná přestavba a dozrávání jizvy probíhá ještě po dobu dalších 12 až 18 měsíců.

Co komplikace?

Ke komplikacím nepříznivě ovlivňujícím hojení rány patří infekce. Kontaminace rány mikroorganizmy může být způsobena samotným charakterem operace (např. při úrazu hrudníku), vzácně i porušením aseptických pravidel při operaci nebo následných převazech.

Naprostá většina raných infekcí je však tzv. endogenních, tzn. vyvolaných mikroorganizmy, které se vyskytují běžně v organizmu. Při překročení určitého počtu bakterií v ráně dochází k rozvoji infekce se všemi typickými projevy.

Příznaky infekční ranné komplikace:

  • zarudnutí
  • zvýšená teplota okolí rány
  • otok, sekrece z rány
  • bolest

Pokud se objeví zarudnutí a hnis, je nutné odstranit kožní stehy, ránu otevřít a drénovat. Podle dalšího vývoje a vzhledu rány se po vyčištění a negativním mikrobiologickém nálezu přistupuje k opětovnému zašití. V některých případech je možné ránu ponechat bez šití spontánnímu hojení. Kožní defekt se v takovém případě nejprve postupně vyplní novou tkání, zatáhne se a uzavře.

Za dehiscenci rány může kromě infekce zodpovídat i technická chyba při operaci nebo vlastní sutuře. Ani bezchybně zašitá rána však nemusí stačit. Vznik raných komplikací podmiňují i celkové podmínky. Rozhoduje:

  • věk,
  • stav výživy,
  • připravenost imunitního systému,
  • základní a přidružená onemocnění,
  • celková léčba,
  • psychický stav nemocného.

Obecně horší „hojivost“ a zvýšené riziko komplikovaného hojení rány mají pacienti:

  • obézní nebo naopak podvyživení,
  • trpící cukrovkou,
  • s onemocněním ledvin,
  • s infekčním nebo nádorovým onemocněním,
  • s poruchou pojiva,
  • dlouhodobě léčení některými druhy léků (kortikoidy, chemoterapie apod.).

Jak hojení pomoci?

V bezprostředním pooperačním období je třeba vytvořit optimální podmínky k hojení rány – tzn. udržovat ránu v suchu a čistotě, cca 14–21 dní po operaci ji nekoupat, pouze sprchovat proudem vlažné vody bez použití mýdla a dráždivých přípravků.

Zpočátku dochází k zarudnutí jizvy. Rána je tím více nápadná. Nejde o trvalý stav. Jizva postupně bledne a v optimálním případě se za několik měsíců nebo let vyvine do tenké bledé linie. Jizvy na hrudníku se však někdy mohou hojit i tzv. keloidní nebo hypertrofickou jizvou.

V péči o jizvu v pooperačním období se uplatňuje několik „babských rad“. Nejznámější hovoří o nutnosti potírat ránu sádlem. Intenzivní mazání může naopak škodit. Okolí jizvy se doporučuje přiměřeně zvláčňovat jakýmkoli mastným krémem. Kromě neslaného vepřového sádla lze využít i zvláčňující krém, bílou vazelínu, borovou nebo měsíčkovou mast. Účelem je pouze zabránit přesychání kůže. Na trhu jsou i speciální hojivé masti sloužící k zabránění roztažení rány a vzniku nevzhledné jizvy. Mezi další techniky patří tlakové masáže, terapie biolampou nebo biostimulačním laserem. Obvykle jsou součástí nabídky kosmetických salonů.

Pozor na slunce

Alespoň 3 měsíce po operaci je třeba jizvu chránit před působením slunečního záření. Kromě vhodného oblečení lze ve slunečném počasí využít krémy s vysokým ochranným faktorem podle typu kůže (vyšším než 20).

Hrudník v klidu

Spojení kosti drátěným stehem se hojí jako běžná zlomenina (6–8 týdnů) – i ona potřebuje k obnovení své pevnosti klid. K zásadám správného hojení hrudní kosti patří:
  • nenosit těžká břemena,
  • vyvarovat se jednostranné zátěži (nošení nákupních tašek v jedné ruce, sportovní aktivity apod.),
  • vyvarovat se tlaku zvenčí (např. bezpečnostní pásy, úrazy).

PORADNA

Dotaz:

dobry den mam 24 rokou , potrebujem vasu pomoc, som hlboko zalubena a asi som mala myokardicky ...

Odpověď:

...

Vstup do PORADNY

 

VIDEO

 

Koronární bypass

Cílem operace je zajistit dostatečný přísun krve pro srdeční sval, zlepšit tak jeho funkci a snížit riziko náhlé smrti (infarktu myokardu).



Koronární bypass

Zobrazit VIDEO ARCHIV

DATABÁZE ODBORNÍKŮ