Chlopenní vady

Srdeční chlopně slouží jako jednocestné ventily zabraňující zpětnému toku srdce. Zdravé srdeční chlopně se otevírají a uzavírají koordinovaně se srdeční činností. Jako chlopenní vada se označuje situace, kdy nefunguje správně jedna nebo více chlopní.

Na poruše správné funkce srdečních chlopní se nejčastěji podílí:

• vrozená vada,
• degenerativní změny chlopně,
• infekce.

Jejich důsledkem dochází k nedostatečnému otevření nebo naopak uzavření ventilu. Obě situace přetěžují srdce a omezují jeho přečerpávací schopnosti.

Chlopenní vady vzniklé v průběhu života (získané vady) postihují nejčastěji aortální nebo mitrální chlopeň. Vrozené vady nejčastěji pozorujeme na aortální nebo pulmonální chlopni.

Poruchy chlopní můžeme podle jejich principu rozdělit do dvou skupin:

• regurgitace – zpětný tok způsobený nedostatečným uzavřením chlopně,
• stenóza – zúžení způsobené nedostatečným otevřením chlopně.

Jak se projevují

Chlopenní vada může zůstat dlouhá léta zcela bez povšimnutí. Pokud se nezhoršuje, může s ní její nositel prožít celý život bez jakýchkoli obtíží. V ostatních případech dochází k postupnému prohlubování závažnosti vady a rozvoji příznaků. Neléčená těžká chlopenní vada může vést k:

• srdečnímu selhání,
• mozkové příhodě,
• tvorbě krevních sraženin,
• srdeční zástavě.

Základním příznakem nesprávné funkce chlopně je tzv. srdeční šelest. Jde o šustivý zvuk provázející srdeční akci. Ne každý šelest však musí nutně znamenat srdeční vadu. K nápadným příznakům chlopenní vady patří:

• nadměrná únava,
• dušnost,
• otoky nohou,
• bolesti na hrudi,
• závratě,
• ztráta vědomí.

Jak se diagnostikují

Podezření na přítomnost chlopenní vady může vzniknout již z pouhého základního vyšetření na základě přítomnosti šelestu. Přesnou funkci chlopní spolehlivě posoudí echokardiografické vyšetření – transtorakální nebo jícnové. V některých případech je vhodné doplnit zátěžové vyšetření, které fyzickým cvičením nebo podáním léku ukáže funkci srdce při zátěži.

Jak se léčí

Chlopenní vadu nelze vyléčit farmakologicky. Podáváním určitých preparátů a změnou životního stylu však lze docílit zmírnění příznaků a oddálení komplikací. Významné chlopenní vady se řeší chirurgicky. Při výkonu je postižená chlopeň opravena (chlopenní plastika) nebo kompletně vyměněna (chlopenní náhrada).

Zúžení chlopní lze v některých případech řešit katetrizačně – balonkovou valvuloplastikou. Při ní je v ústí nedostatečně otevřené chlopně nafouknut speciální balon. Tím dojde k rozrušení spojů chlopenních cípů a zlepšení funkce chlopně.