Novinky
Psychické důsledky transplantace srdce u pacientů a jejich partnerů
I když moderní léčba zlepšuje stav pacientů s chronickým srdečním selháním, transplantace srdce zůstává stále terapeutickou možností pro ty z nich, u kterých užívání léků ani chirurgické zásahy nemají dlouhodobý efekt. Pokud se pacientův fyzický stav během čekací lhůty na transplantaci dramaticky zhoršuje nebo lékaři vyhodnotí transplantaci jako příliš riskantní, pomůže poskytnutí pomocného zařízení – „umělého srdce“ – udržet jej naživu i po několik měsíců.
Cíl a průběh výzkumu
Cílem výzkumu bylo zjistit dlouhodobé psychologické dopady implantace umělého srdce. Ve výzkumné studii bylo hodnoceno 30 pacientů ve věku od 37 do 59 let a celý výzkum byl zaměřen na období od 12 do 134 měsíců po transplantaci. Dále bylo zkoumáno 21 partnerů transplantovaných osob (jeden muž a 20 žen). Použity byly standardizované metody: škála dopadu událostí, škála Hospital Anxiety and Depression Scale a dotazník o specifických problémech v souvislosti s použitým přístrojem a časem na něm stráveném (Artific Heart Questionaire). Výzkum byl prováděn ve Vídeňském transplantačním centu.
Dvacet pacientů trpělo dilatační kardiomyopatií a 10 ischemickou kardiomyopatií. Přístroj jim byl implantován na dobu nejméně 28 a nejvíce 711 dnů. Po transplantaci pacienti zůstávali na koronární jednotce nejméně 1 a nejvíce 40 dnů a celkem v nemocnici strávili dobu mezi 21 a 51 dny. (Poté byli převedeni do rehabilitačního zařízení.) Žádný z pacientů netrpěl posttraumatickou poruchou, avšak 23 % z jejich partnerů (přesněji tedy 6) pro tuto poruchu splňovalo diagnostická kritéria.
Výsledky
Výzkumem bylo tedy prokázáno, že existuje statisticky významný rozdíl v prožívání této situace mezi pacienty samotnými a jejich partnery. Pouhá dvě procenta pacientů, avšak 19 procent partnerů vykázalo mírné až středně těžké deprese a 4 procenta pacientů a 23 procent jejich partnerů hlásilo mírné až středně závažné úzkosti.
Výsledky nebyly významně ovlivněny dobou, která uplynula od transplantace, věkem pacientů, diagnózou nebo důvody pro transplantaci srdce. Pacienti dále hodnotili nižšími skóre než jejich partneři i položky týkající se bolesti a rizika cévní příhody. Je tedy zjevné, že transplantace srdce je psychicky mnohem více zatěžující pro partnery pacientů než pro ně samotné. Přestože pacienti jsou mnohem blíže k ohrožení života, jsou to jejich partneři, kteří zažívají výrazně více úzkosti a deprese i v dlouhodobém horizontu. Výsledky výzkumu poukazují na potřebu více psychicky podporovat pacientům blízké osoby, případně nabídnout jim odbornou pomoc. Copyright © 2008 John Wiley & Sons, Ltd
(pšt)
Zdroj: http://www.sfu.ac.at/publikationen/PTSD StressHealth.pdf