Přeskočit navigaci Úvodní stránka | O projektu | Redakční rada | Napsali o nás | Kontakt | RSS
 

Novinky

Poznejte historii kardiochirurgie

Ačkoli je kardiochirurgie oborem poměrně mladým, už si na své konto připsala pěknou řádku úspěchů. Pojďme se tedy společně podívat do její minulosti, kdy operace srdce rozhodně nebyly každodenním chlebem chirurgů.

„Odpadlík“ chirurgie

Kardiochirurgie je obor chirurgie zabývající se interním lékařstvím a převážně srdcem. Z obecné chirurgie se vyčlenila počátkem 20. století, kam se datují první počátky pokusů o umělé okysličení tkání, které se však do běžné lékařské praxe dostalo až v 50. letech s vynálezem mimotělního oběhu. Historie je však mnohem starší.

První pokusy o operace srdce jsou v lékařských análech zaznamenány zhruba koncem 18. století. Šlo však vždy pouze o výkony na osrdečníku, blánovitém vaku, ve kterém je srdce uloženo. Samotného srdce se totiž lékaři „báli“ dotknout, protože obecně tehdy převládal názor, že operace a šití na srdci jsou nemožné. Tehdy se totiž věřilo, že rána se může zahojit, pouze pokud je v klidu, a tuto podmínku srdce díky svému neustálému pohybu rozhodně splnit nemohlo. Víra v nedotknutelnost srdce dokonce byla tak velká, že mnoho tehdejších lékařů chtělo operatéry, kteří by na srdci operovali, vyloučit z lékařského stavu.

Nejisté prvenství

Kdo jako první srdce opravdu operoval a vzepřel se tak zažitému dogmatu, se bohužel neví. Kandidáti na toto prvenství jsou dva: Američan Daniel Hale Williams, který srdce operoval 10. 6. 1893, a Nor Axel Cappelen za svůj výkon ze 4. 9. 1895. Odborná veřejnost se spíše přiklání k Axelu Cappelenovi, protože Williams pravděpodobně nešil přímo ránu na srdci, ale také „pouze“ na osrdečníku. Přesto ale bylo dogma prolomeno a operace srdce se mohly rozběhnout. Následoval výkon uskutečněný 7. 9. 1896 německým chirurgem Ludwigem Rehnem ve Frankfurtu, který sešil bodnou ránu levé komory.

Počátek 20. století

Během prvních desetiletí dvacátého století bylo srdce operováno už celkem pravidelně, ale přesto se lékaři nemohli pustit do velkých výkonů, protože nedokázali zajistit dostatečné prokrvení a okysličení orgánů, pokud bylo srdce „mimo provoz“. To se ale změnilo v roce 1953, kdy byl poprvé úspěšně použit mimotělní oběh. Další zlepšení operací pak přineslo zavedení oxygenátorů k mimotělnímu oběhu a také techniky hypotermie. Velkým operacím tak už nestálo nic v cestě, čehož například v roce 1967 využil jihoafrický chirurg Christiaan Barnard při první transplantaci srdce. To už je ale jiný příběh.

(kam)

Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Cardiac_surgery
http://cardiacsurgery.ctsnetbooks.org/cgi/content/full/2/2003/3?ck=nck
http://www.britannica.com/EBchecked/topic/372460/history-of-medicine/35703/Heart-surgery


PORADNA

Dotaz:

dobry den mam 24 rokou , potrebujem vasu pomoc, som hlboko zalubena a asi som mala myokardicky ...

Odpověď:

...

Vstup do PORADNY

 

VIDEO

 

Koronární bypass

Cílem operace je zajistit dostatečný přísun krve pro srdeční sval, zlepšit tak jeho funkci a snížit riziko náhlé smrti (infarktu myokardu).



Koronární bypass

Zobrazit VIDEO ARCHIV

DATABÁZE ODBORNÍKŮ