Novinky
Květen, měsíc zamilovaných srdcí
Ať už je to starobylé stavění májky nebo poměrně novodobý zvyk líbání pod rozkvetlou třešní, květnové obyčeje nám společně s básníkem připomínají, že je tu „lásky čas“. A stačí se v některém slunečném dni rozhlédnout kolem sebe, abychom uznali, že na tomto přesvědčení našich předků není vůbec co měnit.
Zvyky staré i ty novější
Zatímco vztyčování májky je prastará tradice rozšířená v různých podobách po celé Evropě, jiné obyčeje tak dlouhou tradici nemají. Všechny květnové zvyky ale patří k těm nejradostnějším z celého roku a stojí za to si je připomenout.
- Stavění máje. Vychází ze staré zvyklosti, kdy se 1. května do vesnice přinášely mladé stromky a mládenci je dávali svým dívkám před dům. Obyčejně na návsi se pak stavěla také jedna společná velká máj, vzrostlá jedle zbavená větví a kůry a na špičce ozdobená barevnými fábory. Dělo se tak obyčejně již v noci na prvního května a bylo třeba ji hlídat před „nájezdníky“ z okolních vesnic, kteří se snažili tyto cizí symboly jara podříznout.
- Květnové pranostiky. S obdobím 10. až 14. května se pojí jména takzvaných zmrzlých mužů a ledové světice – Pankráce, Serváce, Bonifáce a Žofie. V této době se často citelně ochladí a teploty občas padají i pod bod mrazu. Tuto starou zkušenost ilustrují například pranostiky „Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta“ nebo „Svatá Žofie, políčka často zalije“.
- Polibek pod třešní. Tradice praví, že žena políbená na prvního máje pod rozkvetlým stromem po celý příští rok „neuschne“. Zvyk však určitě nepatří mezi staré lidové tradice a možná, že se objevil až v souvislosti s notoricky známým Máchovým Májem, romantickými vycházkami na Petřín a kladením květin k básníkově soše. Ale ať už je to jakkoli, v dnešním městském prostředí se tento obyčej dodržuje rozhodně snadněji než stavění máje.
Pokud si také chcete měsíc lásky alespoň symbolicky připomenout, začněte třeba vyhlížet vhodný strom: buď k postavení májky, nebo k líbání.
(vek)
Zdroj: http://www.mc-maj.com/?co=cti&id=424