Přeskočit navigaci Úvodní stránka | O projektu | Redakční rada | Napsali o nás | Kontakt | RSS
 
Stránka je určena odborníkům ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Čtěte prohlášení.

Novinky

Mizející rozdíly mezi odbornostmi kardiologie a kardiochirurgie – status quo

V posledních letech dochází ke zmenšování rozdílů v terapii chorob mezi oběma těmito obory. Zvláště terapie onemocnění koronárních tepen se velmi sblížila. Před lety byla PTCA prováděna jen v kardiocentrech v blízkosti operačního sálu, nyní je katetrová intervence koronárních tepen mnohem běžnější a stává se někdy i ambulantním výkonem. K tomu přispěly zdokonalení katetrů, stentů, zobrazovacích metod, laboratoře a medikamentů k prevenci agregačních komplikací a přístup přes a. radialis.

K řešení koronárních stenóz začala kardiochirurgie užívat arteriální štěpy z a. thoracica interna a a. radialis. V kardiochirurgii se více uplatnila intraaortální balonová kontrapulzace i při akutních stavech, dosud užívaná převážně v kardiologii, a častější využití přístroje srdce–plíce u rizikových pacientů.

Řešení, zda by-pass, či stent, je dáno anatomií stenózy. Často se ale jedná o metodu volby podmíněnou operačním rizikem, stářím, předchozí srdeční operací, funkcí levé komory, chlopenní vadou, ale i přáním pacienta. Těsná interdisciplinární komunikace je nutná pro ideální rozhodnutí zvláště u hybridních zákroků.

Kardiologie se více angažuje v řešení aortální stenózy. Perkutánní transfemorální zavedení aortální chlopně Cribierem v r. 2002 znamenalo nové pole v terapii této choroby pro rizikové pacienty. Kvůli stenózám a. femoralis je možné i transapikální zavedení sondy přes levou komoru po malé torakotomii.

Řešení insuficience mitrální chlopně bylo dlouho v náplni kardiochirurgie. Venózním přístupem se ale daří transseptálně zavést katetrem i mitrální chlopeň. Tento postup je indikován u pacientů s vysokým operačním rizikem a ejekční frakcí menší než 35 %. Obě metody vyžadují ještě další zhodnocení.

S nedostatkem dárců srdce pro transplantaci nabývají na významu asistované systémy, které mohou fungovat po uplatnění katetrizace extrakorporálně i po delší dobu. Srdeční insuficienci ovlivňují nepřímo implantované kardiální defibrilátory, které se aktivují při maligních arytmiích, případně defibrilátory s kardiální resynchronizací, které ekonomizují srdeční činnost. Jejich zavádění je stále více doménou kardiologů.

Žádoucí sbližování obou oborů stále pokračuje.

Keywords: kooperace oborů, kardiologie, kardiochirurgie.

(nami)

Zdroj: Schwindende Fachgrenzen zwischen Kardiologie und Kardiochirugie: Status quo Chirurg 2010 – 81: 1058–1065