Přeskočit navigaci Úvodní stránka | O projektu | Redakční rada | Napsali o nás | Kontakt | RSS
 
Stránka je určena odborníkům ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Čtěte prohlášení.

Novinky

Kompletní revaskularizace je nejlepším řešením vícečetného postižení koronárních tepen

V Journal of American College of Cardiology bude publikována metaanalýza porovnávající výsledky úplné a neúplné koronární revaskularizace u pacientů s vícečetným postižením koronárních tepen (MVD). Kompletní revaskularizace je logicky primárním cílem chirurgických (CABG) i endovaskulárních (PCI) výkonů. V klinické praxi jí však nelze vždy dosáhnout. Existující guidelines tuto problematiku detailněji neřeší.

Autoři z lékařské fakulty University of Minnesota (USA) provedli analýzu 35 dosud provedených studií čítajících téměř 90 tisíc pacientů, u kterých byla sledována mortalita, výskyt infarktu a četnost reoperací po revaskularizaci myokardu. Cílem bylo ověřit hypotézu, zda kompletní revaskularizace zlepšuje klinické výsledky.

Z celkového množství 89 883 pacientů podstoupilo 45 417 kompletní (19 % CABG, 71 % PCI) a 44 466 nekompletní revaskularizaci. Průměrná doba sledování byla 4,6 roku. Ze závěrů analýzy vyplývá, že kompletní revaskularizace významně snižuje mortalitu (o 29 %; p < 0,001), výskyt infarktu (o 22 %; p = 0,001) a četnost reoperací (o 26 %; p < 0,001). Snížení mortality bylo zřejmé u obou léčebných modalit (CABG i PCI), redukce výskytu infarktů a reintervencí byla pozorovatelná jen ve skupině řešené PCI.

Výsledky analýzy mohou mít dvojí vysvětlení. Kompletní revaskularizace může zlepšit zátěžovou kapacitu, snížit riziko arytmií a zlepšit toleranci vůči budoucím akutním ischemickým koronárním příhodám. Na druhou stranu neúplná revaskularizace může být sama o sobě známkou vstupně významnějšího sklerotického postižení, které je hůře přístupné revaskularizaci, ať už PCI, nebo CABG. 

Vedoucí autorského týmu dr. Santiago Garcia doporučuje, aby při indikaci pacientů k revaskularizačnímu výkonu (CABG vs. PCI) byla kromě obvyklých klinických a koronarografických kritérií (diabetes, EF LK, kmen ACS, RIA, SYNTAX skóre) zvažována i schopnost zvolené modality dosáhnout kompletní revaskularizace.  Hlavním cílem výkonu je odstranění ischemie. Přítomnost a rozsah ischemie tedy vyžaduje volbu takové metody, která může s větší pravděpodobností nabídnout kompletní revaskularizaci.

Zdroj:

http://bit.ly/ZxVjdn

J Am Coll Cardiol 2013.

(raf)