Novinky

Kardiomyocyty jsou obnovitelné

Dosud nebylo zcela jasné, zda se člověk rodí s konečným počtem kardiomyocytů, nebo zda během života dochází k jejich novotvorbě. Výsledky poměrně netradičně pojatého výzkumu, publikované v dubnovém vydání časopisu Science, ukazují, že množství kardiomyocytů není definitivní a že nově vznikají jak v mládí, tak ve vyšším věku.

Studii provedli vědci z Karolinska Institutet ve Švédsku. Novotvorbu kardiomyocytů odvodili z jejich stáří, které zjišťovali pomocí detekce radioaktivního izotopu uhlíku 14C. Tento izotop byl do kardiomyocytů inkorporován v důsledku testování nukleárních zbraní v padesátých letech 20. století, kdy se v hojné míře dostal do atmosféry.

Podle vědců došlo při zrodu nové buňky vždy k integraci 14C do buněčného genomu v takové koncentraci, jaká byla právě přítomna v atmosféře. Z toho lze odvodit stáří buněk a nepřímo detekovat tvorbu buněk nových. Uvedená metoda se používá zejména při geofyzikálních výzkumech a datování archeologických nálezů.

Takto bylo zjištěno, že od dvaceti pěti let věku každoročně vzniká zhruba jedno procento nových kardiomyocytů. Toto množství postupně klesá, přičemž u člověka staršího sedmdesáti pěti let se obnovuje cca 0,45 % buněk srdeční svaloviny ročně. Za celý život se takto obmění téměř polovina kardiomyocytů.

Schopnost novotvorby kardiomyocytů je podle vědců výzvou pro vývoj látek, které ji budou schopny stimulovat, a tím podpořit hojení poškozené srdeční svaloviny v rámci mnoha onemocnění srdce.

(zak)

Zdroj: Science 2009;324:98–102.